Kdo? Ten, koho každý z nás nemá rád a je tím nejmíň očekávaným. První týden po dovolené.

Jako by mu nestačilo, že se člověk před vytouženým odpočinkem honí, přemýšlí a láme si hlavu nad tím, aby co tu nebude, všechno klapalo, fungovalo a jelo. On si začne pěkně z ostra. Hned v pondělí má na tebe připravené úkoly, jobovky a libůstky, co měly být hotovy už týden.

Pak ti pan První zaplní kalendář na několik týdnů dopředu do poslední minuty. Ouuu, kdy budu jíst, stihnu si dojít na záchod? No a pak už to jen přibývá, přibývá a přibývá. Domů z práce chodíš o hodinu a víc později, na drink, kamarády nebo kino nemáš sílu. A ani vlastně čas. Koncem týdne se zastavíš a říkáš si: „Proč já si nenechal to letadlo z dovolené uletět?“

Zas na druhou stranu… Když máš svojí práci rád, tak panu Prvnímu (a i těm všem dalším) odpustíš – máš je stejně rád.