Krom boje s chřipkou jsem navíc začal při svém ležení v posteli bojovat s otázkou, koho volit. Tím myslím ve volbách do Evropského parlamentu. Odpověď se snažím najít pomocí toho nejsnazšího, co dnešní svět nabízí. Marketingu a reklamy. Spousta lidí si koupí čokoládu, prášek na praní nebo barvu na vlasy právě podle reklamy. Proč si stejně nevybrat adresáta volebního lístku?

No jo, ono se to lehce řekne. Jako voliče by mě (a doufám, že v tom nejsem sám) zajímalo, co si vítěz voleb s sebou do Bruselu vezme, co bude prosazovat a co pro mě a ostatní voliče změní. Asi ale chci od českých politiků moc. Snaží se můj hlas získat tím, že mi říkají: „modrý jsou svině, vol nás“ nebo „oranžový jsou šmejdi, tak hlasuj pro nás“ nebo „vol nás, jen ať nezvítězí tamti“. Ani na jednom plakátu velkých stran jsem si nepřečetl „uděláme tohle, chceme tohle“, případně „trápí vás to a to – my navrhneme změnu“. Je to jak kdyby se v reklamě na orionku ozvalo „ta stará, hnusná, fialová kráva má kyselý mlíko – kup tu naší čokoládu“. Co by kupující udělali? Koupili by si „svou čokoládovou hvězdu“? Asi ne.

Kde je nějaká kultura, úroveň, profesionalita – páni politici? Je mi zle! A asi už mám vybráno…