Mluví se o něm v europarlamentu, mluví o něm operátoři. Mluví se o něm v kulturních kritikách, mluví o něm diváci. V EU budeme mít regulované ceny zahraničního volání – roamingu. Premiéru měl další český film. V sobotu jsme bez nepotřebného roamingu vyrazili na Roming a posedět na záhrádku v centru. Městský večer s drobným šrámem.

Očekával jsem komedii, prču a srandu potvrzenou Bolkem Polívkou a Marianem Labudou. Očekávání jsou ale vlastní myšlenky, které s realitou nemusejí mít nic společného. Pokud bych se na Roming díval na dvdčku, měl bych neustálé nutkání obraz zrychlovat a možná i přetáčet. Jednoduše jsem měl pocit strašně pomalého příběhu. Nebýt asi tří vtipných skečů Polívky a Labudy a pytlíku plného kyselých gumových medvídků, využil bych čas strávený v pohodlné sedačce kina spánkem.

Po neregulovaném Romingu byl čas věnovat se městu a přátelům. Posezení na zahrádce na vinohradské Celebrity, toasty, víno a číšník ve zlatě pruhovaném triku. Probíráš život, mluvíš, mluvíš, piješ. Postupně si dovolíš a říkáš to, o čem víš, že bys neměl. Přátelé si povídají o všem bez zábran. Občas je potřeba vědět, že ale není ta správná chvíle. I nejlepšího kamaráda můžeš naštvat. Mě se to na pohodlné zahrádce v centru Prahy stalo. Výhodou nejlepších kamarádů je ale to, že druhý den je všechno pryč a opět v pořádku. 

Nepokoušej ale štěstí a mysli na to, že některé věci se neříkají ani v baru, ani v kavárně a ani třeba na dovolené v roamingu.